Anotace:
Pohled na děti, které něco zaujatě dělají je prostě radost. Ukazuje to na fakt, že činnostní učení a podpora činorodosti jasně přímo podporuje ochotu a schopnost mozku se učit. Nedá se ale popřít, že s postupujícími roky je ale dětská hra a dětská činorodost mělčí a děti u ní vydrží čím dál kratší dobu. Čím to je?
Mnoho obtíží, které ve škole označujeme jako poruchy pozornosti, neklid, impulzivitu, problémy se čtením, psaním nebo matematikou, nemusí mít příčinu v nedostatku snahy či inteligence dítěte. Často souvisejí s tím, že některé vývojové etapy nebyly dostatečně dokončeny a nervový systém dítěte stále pracuje způsobem typickým pro mladší věk.
Vědecké důkazy ukazují, že děti mají čím dál víc usnadněný ranný vývoj, který je řízen primárními reflexy. A vývoj, který je realizován mimo volní úsilí (a to jak část emocionální, tak motorická), je celoživotním základem našich autoregulačních a posturálních návyků. Je se tedy třeba věnovat kompenzaci ranného vývoje, pomoci dětem s posturální a „sebeovládací“ základnou. Pokud se tyto základní stavební kameny nepodaří spontánně vytvořit, děti na ně nejen v dětství, ale i v dospívání a v dospělosti stále doplácí.
Společně si projdeme témata:
- vývoj dítěte
- co jsou primární reflexy (PR) a jaký je jejich význam
- proč se dnešním dětem PR vyvíjejí jinak, než generacím před nimi
- projevy přetrvávajících reflexů ve škole
- vztah mezi emoční pohodou dítěte a jeho schopností učit se
- možnosti spolupráce školy a rodiny
- co s tím - kazuistiky a příklady z pedagogické praxe
Na webinář si připravte psací pomůcky a blok na psaní poznámek, prezentace nebude k dispozici.