Tvořivá škola spojuje 750 základních škol z celé ČR, které se rozhodly zavádět do výuky tzv. činnostní metody učení. Ty jsou založeny na aktivním zapojení žáků co nejvíce smysly, komunikaci a samostatném objevování poznatků. Žáci pracují s jednoduchými a efektivními pomůckami. Plní úkoly každý svým vlastním způsobem a tempem. Pozorují, objevují, hovoří a tvoří. Tato metoda umožňuje jak motivaci k dalšímu vzdělávání, tak rozvíjení všech klíčových kompetencí a trvalé osvojování potřebných vědomostí. To, že takové učení přináší výborné výsledky, je zřejmé každému, kdo se s ním blíže seznámí. Potvrzují to i desítky zpráv ČŠI ze škol, ve kterých se činnostně učí. Díky moderním technologiím však můžeme jít ještě o krok dál a propojit činnostní učení s výukou na Interaktivní tabuli.
Jak takové učení vypadá? Učitel, jeden nebo více žáků pracuje na interaktivní tabuli. Ostatní žáci plní svým vlastním způsobem stejný úkol jako je na interaktivní tabuli, ale s pomocí jednoduchých pomůcek na lavici. Každý žák je tak aktivně zapojen do výuky, a to minimálně třemi smysly. Průběžně dochází k individuálnímu objevování zákonitostí a vyvozování závěrů, diskuzi o pozorovaném, hledání různých variant řešení, vyjadřování názorů atp. Každý žák má možnost opakovaně prožívat ve výuce úspěch. Interaktivní tabule zde slouží především jako nástroj pro motivaci, názor, zpětnou vazbu, práci s chybou a sebehodnocení. Takovou výuku považujeme za skutečně interaktivní. Pouhá práce jednoho nebo i několika žáků u interaktivní tabule, kdy zbývající žáci pouze sledují, nebo zapisují, co se u tabule děje, není dle našich zkušeností příliš efektivní.
Na první pohled to vypadá možná jednoduše, ale nenechte se mýlit. Zapojit všechny žáky do smysluplné interaktivní výuky vyžaduje celou osobnost učitele, mnoho zkušeností a také znalost vhodných činnostních postupů. Na mysli máme pochopitelně takové postupy, které žákům umožňují jak pochopení daného jevu a osvojení potřebného učiva, tak rozvíjení klíčových kompetencí. O tom, zda je postup skutečně činnostní, rozhoduje řada hledisek. Primárním je přitom zapojení rukou žáků formou řazení, třídění, skládání a další činností s didaktickými pomůckami. Nezastupitelná je možnost komunikace žáků o tom, co dělají a možnost každého žáka objevit předkládaný jev samostatně. Závěrečná automatizace dovedností a vědomostí by také měla být pokud možno činnostní.
Aby učitel zvládnul pracovat s interaktivní tabulí činnostně, je třeba, aby nejdříve pochopil a přijal podstatu činnostního učení. Základní principy činnostního učení, mezi které patří např.aktivní zapojení žáků všemi smysly, postup od jednoduchého ke složitějšímu, propojení učiva a života žáků, pozitivní hodnocení nebo individuální přístup jsou shrnuty v tzv. desateru činnostního učení. Konkrétní činnostní postupy učení šíří Tvořivá škola na svých kurzech a seminářích již 10 rokem. Učitelů, kteří pochopili princip, smysl a přínos činnostního učení pro žáky a pro svoji práci stále přibývá.
Na závěr si dovoluji připomenout, že z výzkumů vývojového psychologa pana J. Piaget jednoznačně vyplývá, že zapojení rukou formou manipulace s předměty do procesu vzdělávání je u žáků ve věku od 6 do 12 let nezastupitelné a není bez něj možné dosáhnout uspokojivého rozvoje logického myšlení. Sám Piaget označuje materiální činnosti s pomůckami za „genetický základ“ operačního a následně formálního myšlení. Pan Komenský to vyjádřil pár set let před ním ještě jednodušeji, když napsal: “Šikovnost rukou se mění v šikovnost myšlení.“
Jak učit činnostně a k tomu ještě s interaktivní tabulí, se můžete dovědět na nových kurzech Tvořivé školy – "Interaktivní tabule činnostně" pořádaných vždy pro jednotlivé ročníky a předměty. Více informací o konkrétních kurzech naleznete v záložce Kalendář akcí.
Kurzy je možné si rovněž objednat na školu pro celou sborovnu.
