1. Nastavte si pravidla a bezpečné hranice
Dítě se musí cítit v bezpečí pevných hranic. A potřebuje od Vás nastavit, co se bude dít. Když se velcí postarají, může dítě zůstat dítětem. Například: "Teď jsi doma a nastavíme si to tak, že se budeme učit vždy dopoledne a odpoledne. Až uděláš, co ti zadám já nebo paní učitelka, skončíme. Rozsah (zejména u některých dětí) je lépe ohraničit splněním úkolů než časem.
Poznámka: Jsou totiž, které zvládnou daný čas promarnit - dělají, že pracují, ale myslí na něco jiného. Navíc se dítě učí samo (s naší dopomocí) stanovit si přiměřené cíle a hospodařit s časem.
Příklad: Dopoledne si dítě z každého předmětu splní úkol zadaný paní učitelkou (cca 1 hod.) a odpoledne má od rodiče zadané procvičování na PC a čtení nahlas (taky asi 1 hod.). Ví, že když nesplní, tak nemá hry na mobilu (30 min.). Takže teď za mnou chodí, jestli už se může jít učit ;-)
2. Vytvořte pracovní místo, kde se budete učit
Ideálně pořád stejné. Připravte si materiál – pomůcky, sešity. Vytváření pracovního místa je už samo o sobě učením (kompetence pracovní). Zapojte proto dítě a učte ho udržovat si na tomto místě pořádek.
3. Stanovte si cíl. Zvolte učivo. Zkuste dítě motivovat
Nejlepší motivace je příběhem. „No to jsem zvědavý, co se dneska naučíme.“ Sladkosti a hraní na PC, nejsou sice úplně ideální, ale v dané situaci se toho – v rozumné míře – nemusíte bát.
4. Hledejte spolu s dítětem, co už umí
Vracejte se v učivu dozadu tak dlouho, až dojdete k místu, které dítě umí. A dále postupujte vždy od jednoduchého ke složitějšímu, až když si budete jisti, že danou látku dítě ovládá.
5. Jednotlivé postupy dělejte krátce
Rozumné je postup (předmět, učivo) změnit, dokud dítě baví. „A teď zkusíme něco jiného.“ Nenechte dítě, aby se učením „otrávilo“.
6. Netlačte na výkon
Platí, že klid a trpělivost jsou základ. Když to nejde, tak to nejde. Půjde to příště. Zachovejte klid. Pokud ucítíte, že na vás jde rozčilenost, okamžitě přestaňte!
7. Nechte dítěti prostor, ať co nejvíce věcí a jevů objeví samo
To samozřejmě neznamená, že ho v tom necháte plácat. Propojte výuku s jeho životem a dalšími věcmi. Nechte ho, ať o tom, co dělá, mluví svým jazykem. A učte ho, aby si po sobě výsledek samo zkontrolovalo.
8. Dítěti umožněte zažívat pocit úspěchu
To je nesmírně důležité. Nebuďte perfekcionisté. Obrovský úspěch je už to, že dítě pracuje. Vždyť se to teprve učí!
9. Chvalte dítě za vše, co se mu daří
Řekněte mu, jak jste na něj pyšní, že s vámi pracuje, že vás poslouchá, jak mluví, že se soustředí. Dejte mu důvěru, že to zvládne. A na konci vyjádřete uznání, jak jste to spolu zvládli.
10. Váš vztah s vaším dítětem je nejvíc. Nedovolte, aby ho učení ničilo.
Buďte pro něj přítomní emočně. Uznejte jeho pocity, i pro něj je to těžké období. Dítě vnímá naše strachy. Netlačte to hlavou – co by se mělo, jaké je. Důležitější, než co se dítě naučí, je váš vztah. Byla by škoda poškodit ho kvůli snaze dítě něco mermomocí naučit.
Není nic neobvyklého, že se dítě může začít vnitřně bránit a ani neví proč. „Pokud se vám dítě takzvaně „blokne“, netlačte a raději další učení odložte. Obejměte ho a řekněte, že víte, co cítí a dělejte něco jiného, co dítě baví. Něco skutečně lehkého, veselého, kde bude moci uspět.“
Pokud už se vaše dítě uzavřelo nebo vám přetekl pohár trpělivosti, nebuďte z toho nešťastní, je to normální. Běžte za dítětem, dotkněte se ho a řekněte mu, že vaše rozčilení nepatřilo jemu. „Řekněte mu, že to byla vaše bezmoc, zoufalství, či strach… Dítě vás vezme na milost a nejspíš se samo bude chtít přitulit. Ono vás totiž miluje. A teď zamáčkněte slzy a běžte to udělat,“.
Pokud se chcete vašim dětem věnovat skutečně smysluplně a efektivně, nabízíme vám praktické sety pro činnostní učení – Karty a šablony pro činnostní učení v Matematice (1-9), Geometrii (1-5) , Českém jazyce (1-5), Angličtině (1. stupeň) a Prvouce (1-3). Stačí si vybrat příslušný ročník.
Najdete je v našem e-shopu i s ukázkami.
český jazyk/ matematika/ angličtina/ prvouka
