Přirozená výchova a vzdělávání dětí předškolního věku a žáků ZŠ

Obsah akce:

V rámci kurzu zazní tato témata:

• Základní výchovná a vzdělávací období dětí předškolního věku a žáků ZŠ.
  • Základní požadavky na jistoty ze strany matky a jejich vliv na vývoj jedince a hlavní rizika jednotlivých období.
  • Základní výchovná a vzdělávací období dětí do sedmi let a jejich projevy a potřeby.
  • Skupinové, individuální a speciální potřeby dětí předškolního věku.
  • Lidské potřeby, jejich dětské formy a kombinace. Ty pak definují samotný vývoj a tím i reprezentují základní strukturu osobnosti, temperamentu a talentů.
  • Klíčovost režimu a hranic a jejich projekce z rodiny do školy.
  • Systém vzdělávání a základní role a postuláty rodinných vlivů.
• Kompetenční rozpory mezi rodiči a učiteli, rodiči a dětmi, dětmi a učiteli.
  • Klíčové kompetence a klíčovost kompetencí.
  • Komunikace pedagoga s rodičem a jeho korekční role ve vzdělávacím a formativním procesu. Zobecnění nejčastějších problémů v tomto procesu.
  • Diskuze jako efektivní část výuky.
  • Příklady z praxe, dotazy.
• Dynamika a jednotlivá období výchovy a vzdělávání žáků na 1. stupni ZŠ z hlediska jejich individuálních, skupinových a speciálních potřeb.
  • Vývojová období učení a jejich charakteristiky.
  • Zrání schopnosti učit se v předškolním věku a vliv institucí na tento věk.
  • Diskuze, příklady z praxe, dotazy.
• Vzdělávací období prvního a druhého stupně ZŠ charakteristické odlišnosti jednotlivých ročníků, ale i stupňů.
  • Co dominuje dynamice nízkého věku.
  • Skupinové, individuální a speciální potřeby žáků druhého stupně.
  • Vliv a význam výchovného působení rodiny a formativního působení školy.
  • Charakteristiky středoškolského období a jak se vyvíjí schopnost učit se v průběhu dospělosti a stáří.
  • Diskuze, příklady z praxe, dotazy.
• Komunikace a její hlavní projevy – vnitřní (myšlení) a vnější (mluvení).
  • Kvalitativní vazba mezi oběma úrovněmi komunikace. Jak rozdíl mezi nimi chápat a rozeznávat.
  • Srovnání objemu obsahu myšlení a jeho poměru k objemu mluvení. 
  • Problematika správné formulace informací a porozumění jim. Zdůraznění dovednosti klást otázky.
  • Rozdíly mezi malými, většími a dospívajícími dětmi a dospělými.
• Kompetence a dovednost komunikace mezi učiteli, popř. mezi učiteli a rodiči.
  • Zdůraznění potřeby znalosti a akceptace jednotlivých vývojových období dětí v souvislosti s vhodnými způsoby komunikace.
  • Charakteristiky komunikace jednotlivých věkových období.
  • Potřeba přijímat i formulovat zpětnou vazbu. Vliv špatné zpětné vazby na kvalitu vztahů.
  • Zákonitosti a formy zpětné vazby, včetně základních komunikačních technik, kterými se zpětná vazba formuluje.
  • Do tohoto bloku spadá dialog, dotazy a diskuze.
• Osobnostní atributy, které jsou hlavními charakteristikami pro sociální kontext.
  • Osobnostní komplexnost z hlediska aktivitami podloženého sebevědomí, kvalitních základů zpětnovazebních mechanismů a výkonné tvořivosti.
  • Význam uvědomění si výjimečnosti. Aktivní rozvoj sebevědomí se současným vývojem zpětné vazby, vedení k odpovědnosti.
  • Sociálně adaptabilní proces, kdy si dítě uvědomuje nejen talent, ale i to, k čemu je a pro koho má mít přínos – tedy vyjma přínosu seberealizačního. Je zde třeba myslet i na to, že talent potřebuje základy kooperace, která dodává realizaci na plastičnosti a sociální uplatnitelnosti.
  • Méně obecné principy a konkrétní parametry jako faktor originálního přínosu a diferenciace mezi záměrem, procesem, estetičností a „přidanou hodnotou“ talentu.
  • Oblasti specifických nástrojů k realizaci – motivace, oslovitelnost, samostatnost a pracovní návyky.
• Individuální oblasti – limitace osobnosti.
  • Limitace prostředím konstruktivního typu (být si vědom reálných limitací, které mi talent přináší) a nekonstruktivního typu (nesmyslně projektované ambice rodičů, nepřiměřené a nepřirozené nároky, předsudky, prestiž...).
  • Rizika, která školy, rodiče (ale i např. sportovní kluby, volnočasové organizace) nejčastěji podceňují. 
  • Diskuze, příklady z praxe, dotazy.