Jak takové učení vypadá?
Učitel nebo vybraný žák zadá s pomocí interaktivní tabule třídě práci. Žáci plní svým vlastním způsobem úkol zadaný na interaktivní tabuli, ale s pomocí jednoduchých pomůcek na lavici. Následně se s pomocí interaktivní tabule provede společně zpětná vazba. Při takovýchto činnostech je každý žák aktivně zapojen do výuky, a to minimálně třemi smysly. Průběžně dochází k individuálnímu objevování zákonitostí a vyvozování závěrů, diskuzi o pozorovaném, hledání různých variant řešení, vyjadřování názorů atp. Každý žák má také možnost opakovaně prožívat ve výuce úspěch. Interaktivní tabule zde slouží především jako nástroj pro motivaci, názor, zpětnou vazbu, práci s chybou a sebehodnocení. Takovou výuku považujeme za skutečně interaktivní. Pouhá práce jednoho nebo i několika žáků u interaktivní tabule, kdy zbývající žáci pouze sledují, nebo zapisují, co se u tabule děje, není dle našich zkušeností příliš efektivní.
Na první pohled to možná vypadá jednoduše, ale zapojit všechny žáky do smysluplné interaktivní výuky vyžaduje celou osobnost učitele, zkušenosti s prací s InT a znalost vhodných činnostních postupů. Na mysli máme pochopitelně takové postupy, které žákům umožňují jak pochopení daného jevu a osvojení potřebného učiva, tak rozvíjení klíčových kompetencí. O tom, zda je postup skutečně činnostní, rozhoduje řada hledisek. Primárním je přitom zapojení rukou žáků formou řazení, třídění, skládání a další činností s didaktickými pomůckami. Nezastupitelná je možnost komunikace žáků o tom, co dělají a možnost každého žáka objevit předkládaný jev samostatně. Závěrečná automatizace dovedností a vědomostí by také měla být pokud možno činnostní.
Aby učitel zvládnul pracovat s interaktivní tabulí činnostně, je třeba, aby nejdříve pochopil a přijal podstatu činnostního učení. Základní principy činnostního učení, mezi které patří např. aktivní zapojení žáků všemi smysly, postup od jednoduchého ke složitějšímu, používání postupů „krátce a často“, propojení učiva a života žáků, pozitivní hodnocení nebo individuální přístup jsou shrnuty v tzv. desateru činnostního učení.
Komenský, Piaget a Tvořivá škola
Říkal to už Komenský a J. Piaget empiricky prokázal, že aktivně a všemi smysly zapojení žáci si potřebné vědomosti a dovednosti osvojují mnohem snáze než při klasickém učení formou pouhého výkladu, zapisování do sešitu a následného memorování. Sám Piaget označuje materiální činnosti s pomůckami za „genetický základ“ operačního a následně formálního myšlení. Komenský to vyjádřil pár set let před ním ještě jednodušeji, když napsal: “Šikovnost rukou se mění v šikovnost myšlení.“
Konkrétní činnostní postupy učení šíří Tvořivá škola na svých kurzech a seminářích již 10 rokem. Díky moderním technologiím můžeme jít ještě o krok dál a propojit činnostní učení s výukou na Interaktivní tabuli. Jak učit činnostně a k tomu ještě s interaktivní tabulí, se můžete dovědět na kurzech Tvořivé školy pořádaných vždy pro jednotlivé ročníky a předměty.
Projekt Tvořivý učitel – interaktivní výuka na ZŠ je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Doba realizace projektu: 1. 2. 2013 – 31. 1. 2015. Reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.41/02.0008
Webinář je určen učitelům 1. stupně ZŠ, kteří chtějí rozvíjet čtenářské dovednosti žáků smysluplně, hravě a s opravdovým porozuměním. Zaměříme se na praktické ukázky čtenářských lekcí a práci s texty tak, aby podpořily aktivní zapojení žáků, kritické myšlení i radost ze čtení.
