DESATERO ČINNOSTNÍHO UČENÍ

DESATERO ČINNOSTNÍHO UČENÍ

DESATERO činnostního učení stručně popisuje, co dělat proto, aby se žákům i učitelům ve výuce dařilo. Vychází z Komeského a shnrnuje nejlepší zkušeností učitelů z praxe. Uvedené principy jsou stále platné a myslíme si, že ještě dlouho budou. Zjistíte to jedině tak, že to vyzkoušíte.

"Nechť nás také někdy v něčem jiní před sebou vidí.“  J.A. Komenský

Cílem je aktivní zapojení všech žáků do výuky. Těch se speciálními potřebami i těch nadaných. Jde nám o vnitřní motivaci, rozvoj logického myšlení a samozřejmě také klíčových kompetencí, zejména vědomí vlastní hodnoty a sebeúcty. Bonusem je prevence poruch učení.

 

1) K žákům přistupujeme jako k jedinečným lidským bytostem, protože jimi skutečně jsou. Akceptujeme jejich rodiče i způsob života jejich rodiny. Víme, že pro žáka jsou jeho rodiče těmi nejlepšími. Žádné jiné totiž nemá.

ŽÁK MÁ ŠKOLNÍ NORMY AKCEPTOVAT, NE PŘIJMOUT ZA SVÉ

Předávat je jako ideologii je stejnou chybou, jako si ze žáků dělat kamarády. Žák není kamarád učitele. Žák je žák a učitel je učitel.

Ano, jako lidské bytosti jsme si všichni rovni. Ve třídě je ale tím velkým učitel. On má odpovědnost, on nastavuje pravidla, on dává péči, informace, dovednosti a on také vede. Žák je ve třídě ten malý. Ten, který přijímá - péči pozornost, vědomosti a dovednosti.

Nechat žáky samostatně objevovat je samozřejmost. Nechat je slepě bloudit je demotivující.

"Učitel nechť vždy kráčí v předu. Nechat žáka zbytečně bloudit je proti zásadě efektivity." J.A.K.

Učitel je průvodcem žáků, vyváří pravidla pro práci a dbá na jejich dodržování. Dává žákům důvěru, že zvládnou vše potřebné. Ví, že jeho primárním úkolem je zajistit, aby se ve třídě učilo, a přijímá za to odpovědnost. A myslí to vážně.

Nejedná se o partnerskou úroveň vztahu, kde každý z partnerů dává a přijímá stejným dílem, jak je tomu mezi skutečnými partnery.

 

2) Žákům vedeme k samostatnému myšlení, objevování poznatků a také osobní odpovědnosti. Každý činnostní postup  má daný a konkrétní didaktický cíl. Měl by umožňovat tvořivé myšlení – o pozorovaných jevech samostatně uvažovat a hovořit. měl by žáky vést ke tvorbě vlastních otázek, ke schopnosti formulovat závěry a prakticky jich využívat v životě.

 

3) Žáky pozitivně motivujeme. Před každým postupem žáky motivujeme a orientujeme v úkolu. Ukazujeme jim, proč se určité věci učí a k čemu jim může nově osvojený poznatek nebo dovednost v životě sloužit. Učíme přece věcem užitečným a potřebným pro život. Dodáváme jim důvěru, že dokážou být úspěšní. Důvěra učitele v žáka je základním kamenem úspěchu. Učitel věří, že to žák život zvládne.

 

4) Postupujeme od jednoduchého ke složitějšímu a využíváme dosavadních poznatků žáků. Posloupnost a provázanost učiva je důležitá. Když něco přeskočíme, vždy se nám to vrátí. Nové poznatky vyvozujeme z poznatků předcházejících.

Ideální je naučit základní učivo všechny žáky bezchybně. K probírání nového učiva pak přistupujeme, až když žáci probíranou látku chápou. Ke všemu se průběžně vracíme, přesvědčujeme se o ukotvení poznatků.

Obměny a další varianty činností pak mohou provádět sami žáci a využívat při tom své dosavadní poznatky, dovednosti a zkušenosti.

 

5) Výuku je dobré provázat s reálným životem žáků. Nezbytné je zapojení všech tří center -  mentálního (hlava), fyzického (ruce) a emočního (srdce). Využíváme při tom co nejvíce smyslů, hlavně zraku, hmatu a sluchu. Učivo předkládáme žákům na pro ně známých situacích a s využitím mezipředmětových vztahů. Upozorňujeme na konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě.

6) Využíváme mezipředmětových vztahů. Obsah vzdělávání spojujeme do smysluplných celků. Dovednostem a poznatkům, které souvisejí s více předměty, vyučujeme v rámci všech těchto předmětů. Vše souvisí se vším.

 

7) Žáky vedeme k tomu, aby mluvili, a učíme je diskuzi. Všem  umožňujeme hovořit o tom, co pozorují, co činí, co si myslí, co cítí. Žáci se učí formulovat otázky, navzájem se vyvolávají, odpovídají si, předávají si slovo, učí se komunikovat s učitelem a spolužáky, védou svému věku přiměřenou diskuzi.

 

8) Pracujeme se zpětnou vazbou, žáky vedeme k sebekontrole a práci s chybou. Činnosti s pomůckami i následný hovor o pozorovaném umožňují učiteli i žákům každodenní zpětnou vazbu – přehled o dosažené úrovni poznání. Žákům i učitelům zpětná vazba umožňuje chyby samostatně rozpoznávat a okamžitě je napravovat. Učí se tak chybám předcházet a brát si z nich ponaučení. Chybu nepokládáme za prohřešek, ale za možnost ke změně. Podporujeme tím sebeúctu žáků. Chybovat je normální. Hloupé je stejné chyby stále opakovat. To platí jak ve výuce, tak v životě.

 

9) Žáky nepřetěžujeme ani nepodceňujeme, využíváme diferenciace. Učivo a metody volíme přiměřené stupni vývoje žáků a umožňujeme jim pracovat podle individuálního tempa. Před žáky stavíme cíle blízké – dosažitelné. V době, kdy se věnujeme pomalejším žákům, zaměstnáváme rychlejší žáky rozšiřujícím učivem za pomoci vhodných materiálů.

 

10) Využívá přínosu pozitivní motivace, pozitivního hodnocení a žákovského sebehodnocení. Pozitivní hodnocení používáme průběžně. Vždy, když se žákům něco podaří. Oceňujem nejen úspěch, ale táké snahu. Nikdy bezdůvodně, ale kdo chce, vždy něco k pochvale najde. Nejde o to žáky učinit závislé na pochvale, ale dát jim pozitivní zpětnou vazbu, že pracoval, uspěl a motivovat ho tak k další činnosti.

Pozn.: Tento druh pozitivního hodnocení motivuje každou lidskou bytost a její přínos je psychologicky potvrzen. Ve velké míře je využívána profesionálními koučy špičkových manažerů a sportovců.

Pozitivní motivace může mít podobu ústní pochvaly i "pouhého" pohledu, který může stejně ocenit, jako pohrdat. Žáci, zejména ti mladší, také milují drobné odměny, jako jsou hvězdičky, razítka atp., a klidně také udělení „jedničky“.

Kladné ladění hodnotících soudů, projevování zájmu o názory žáků, dodávání sebedůvěry žákům a jejich povzbuzování. Do výuky často zařazujeme žákovské sebehodnocení a rozvíjíme tak zdravé sebevědomí žáků. Chceme li žákům předat sebehodnotu, je také dobré ji mít sám zpracovanou. Apropó jaká je vaše hodnota? Je nějak změřitelná? Je odvyslá na vašem majetku nebo vzdělání? Mění se nějak s vaším věkem? Jaká tedy je?

***

Pokud se vám zdá, že realizovat všech 10 bodů ve výuce ja prakticky nemožné, nebo vás prostě zajímá jak na to, přijďte se podívat na některý z našich kurzů. Není to úplně snadné, ale není to ani složité. Rádi se s Vámi podělíme o naše zkušenosti. Těšíme se na vás.

 

 

 

 

 

 

Developed by Via Aurea.