DOPORUČUJEME - Čtenářská a matematická pregramotnost v posledním ročníku MŠ

motto: "Když víte jak, je to zábava. "

Jak to udělat, aby děti předškolního věku vstoupily do čtenářského a počtářského světa bez problémů?

Níže Vám předkládáme přehled základních principů a postupů, které můžete využít. Pokud by Vás zajímalo, jak to vypadá na živo a jak je možné dané období zvládnout s grácií, přijeďte za námi na Letní tvořivou školu zaměřenou na rozvoj čtenářské a počtářské pragramotnosti v MŠ vedenou dlouholetou učitelkou, ředitelkou a lektorkou Tvořivé školy Monikou Petrášovou.

Přijďte se poučit, pobavit a dobít si baterky na další školní rok.

 


 

Přípravným početním cvičením se obvykle věnuje menší pozornost než přípravě předčtenářské. Tato situace vyplývá z mylné představy, že děti již umí počítat. Pravdou však je, že děti ve věku kolem 6 let většinou umí pouze přeříkat číselnou řadu jako básničku. Číslo je pro ně pouze slovo, prázdný pojem, pod kterým si většinou nic nepředstavují.

Předpočtářské přípravě je proto potřeba věnovat stejnou pozornost, jako přípravě předčtenářské.

 


 

Pokud učitel vytvoří u dětí dobré první představy o číslech a jejich přirozeném uspořádání, může snadněji přejít k samotnému počítání. Mnohé děti pak začnou spontánně počítat sami.

Aby bylo učení pro děti přirozené, používáme situace a činnosti, které jsou dětem dobře známé z domova, z přírody nebo z pohádek či vyprávění. Matematické poznávání tak dětem nezevšední. Naopak probudí jejich zájem a přitáhne jejich mysl k soustředění.

 

Principy Tvořivé školy využívané v předpočtářském období:

  1. Upoutat myšlenky dětí za pomoci činností s hmotnými pomůckami.
  2. Prostřednictvím činností umožnit dětem pozorování, objevování a věku přiměřenou komunikací.
  3. Umožnit dětem vyjadřovat vlastní postřehy a názory k daným činnostem.
  4. Činnosti předkládat dětem stručně a jasně.
  5. Vést děti k přemýšlení a samostatnému objevování poznatků.
  6. Postupy používat vždy krátce a často (skončit dříve než se dětem omrzí)
  7. Postupy opakovat tak dlouho, až při nich co nejvíce dětí samostatně dosáhne didaktického cíle.

 

Didaktické cíle jsou základ

Naším cílem je vytvořit základy pro budoucí „zdravý" matematický vývoj a rozvoj klíčových kompetencí.

Pro děti je v tomto období nejdůležitější dosahovat těchto konkrétních cílů:

  • Vytvořit si s pomocí názorů a činností představu o číslech do 5.
  • Naučit se vidět počty prvků do pěti bez počítání po jedné.
  • Přiřazovat stejné počty prvků nebo více a méně prvků.
  • Učit děti mluvit o tom, co dělají, a postupně tak vytvářet jejich matematický slovník.

 

A jak rozvíjíme základní kompetence? Není to nic tak moc složitého.

Kompetenci pracovní - Uvedené cíle plníme formou individuálních činností s pomůckami, které umožňují aktivní zapojení dětí co nejvíce smysly. Učíme tak děti jak manipulaci s nástroji (pomůckami), tak dodržování pravidel.

Kompetence k řešení problémů - Děti mají možnost vnímat první jednoduché problémy a přicházet na možné způsoby jejich řešení.

Kompetenci k učení - Děti samostatně pozorují, dělají závěry a objevují první poznatky.  Poznávají smysl učení a mají možnost vnímat vlastní pokrok.

Kompetence komunikativní - Děti necháváme mluvit o tom, co dělají. Vymýšlejí a formují první jednoduché slovní úlohy. Pokládají otázky, odpovídají a naslouchají druhým dětem. Díky názorným praktickým pomůckám, které mají před sebou děti dobře rozumí tomu, o čem mluví, a jsou schopni své názory zdůvodnit.

Kompetence sociální, personální a občanské - Při práci prožívají děti opakovaně pocit úspěchu a vytváří si o sobě pozitivní představy. Vzájemně se oslovují, spolupracují, pomáhají si, učí se respektovat názory druhých, uvědomují si taky svá práva i povinnosti.

 

Základní didaktický postup znal už Komenský a na lepší ještě nikdo nepřišel

Každá činnost má přesně daný didaktický cíl. Nechat děti slepě tápat je proti zásadě efektivity a děti (stejně jako dospělé) to deptá a hrozí, že se skutečně ztratí. Individuální činnost dítěte je rozvíjená prací ve dvojicích a ve skupině.

Činnosti s pomůckami mohou děti vykonávat zároveň. Ale každé samo. Volba činností je na učiteli, který tak činí s ohledem na dosaženou úroveň poznání dětí.

Obecný činnostní postup je následující:

  1. Samostatná činnost dětí (individuální práce, sestavování, modelování matematických situací, třídění atp.) - každý žák má v rukách svoji  vlastní pomůcku. Učitel dětem vysvětlí postup práce s pomůckou a způsob, jakým mají o prováděných činnostech mluvit.
  2. Děti manipulují s pomůckou společně s učitelem, prostřednictvím činností a pozorování si vytvářejí představu o jevech, kterým je učíme, a učí se tyto jevy vnímat.
  3. Pod vedením učitele děti pracují s pomůckou sami. Vymýšlejí podobné příklady a situace. Učitel je vede k uvažování a hovoru o tom, co dělají. V případě potřeby výroky dětí usměrňuje nebo převádí do odbornějšího slovníku. Tato etapa vede k postupnému utváření přiměřené slovní zásoby a často i k objevení předávaného jevu.
  4. Procvičování - při činnostech v prvních dvou bodech dochází jak k postupnému rozvíjení klíčových kompetencí, tak k porozumění učivu. Teprve poté má smysl zařadit postupy směřující k procvičování a automatizaci probírané látky. I formy procvičování volíme pokud možno činnostní (s různými didaktickými pomůckami v rukou všech dětí).

Tento přístup výrazně přispívá k motivaci dětí pro učení. Lze říci, že stejný postup platí obecně jak v přípravném období, tak v každém vyučovacím předmětu vždy při probírání nové látky na ZŠ.

A později vše, co si děti osvojily, šikovně využíváme v obdobných situacích při rozšiřování učiva. Jednotlivé činnosti rozvíjíme a postupně zvyšujeme jejich obtížnost. Možností je spousta a ušetří Vám hodně času a především zbytečných starostí.

Díky pomůckám v rukách jsou děti při činnostním učení prakticky stále myslí přítomni. Učí se naslouchat, uvažovat, vyjadřovat se, komunikovat, vyhledávat a třídit informace, samostatně řešit problémy a později také zodpovědně se rozhodovat. Manipulací s pomůckami si dobře osvojují i základní pracovní návyky.

A navíc práce s pomůckami zprostředkovávají učiteli stálou zpětnou vazbu, jak děti látce rozumí.

 

MATEMATICKÁ PREGRAMOTNOST

Využité zdroje a pomůcky, způsob jejich využití v Tvořivé škole

1. Pomůcky pro přípravná početní cvičení:

  • konkrétní věci, se kterými si žáci hrají (učitel si zvolí obvykle jednu určitou dostupnou věc v počtu do pěti, např. fazole, knoflíky, kaštany, víčka)

    Pozn.: Vidění počtu věcí do pěti cvičte nejprve bez znalosti číslic, ty přidávejte na ZŠ postupně tak, jak je probíráte v učebnici.
  • obrázky věcí (mrkve, jablka, hrušky, švestky, šišky aj.), které můžete vystříhat a zařadit do děje.
  • papírová kolečka (v matematice se využívají až do 4. ročníku ZŠ). Kolečka zastupují různé věci ze života dítěte - je to první krok k abstrakci.

Tento způsob učení je jako dělaný pro pozitivní hodnocení. Děti ztrácí ostych, postupně všichni provádějí činnosti samostatně, správně a nebojí se o činnostech hovořit, což výrazně přispívá k utváření kompetence komunikativní a pozitivní atmosféry mezi dětmi.

 

2. Náměty pro přípravná početní cvičení s různými předměty (procvičování vidění počtu věcí do pěti):

Na pokyn učitele děti pokládají určitý počet předmětů (nejlépe se osvědčila víčka, velké fazole a dvoubarevná papírová kolečka ze skládací kostky). Nejprve děti pokládají jeden až tři předměty, dále jeden až pět. Uvádějí, kolik čeho položili.

Příklady činností:

  • učitel určí počet, děti předměty v určeném počtu položí a uvádějí, kolik předmětů položily a jakého druhu
  • děti položí několik předmětů, sami říkají, kolik jich položily nebo si ve skupinách dávají hádanky: „Kolik jsem položil ...?”

Postupně se děti učí vidět počet věcí bez počítání po jedné. To vede k dobré představě čísla, cvičí se tak rozklady čísla a dítě se připravuje na početní výkony.

 

Při počáteční výuce matematiky je třeba si uvědomit:

  • Nebojte se si s dětmi pohrát. Šikovnost rukou se později mění v šikovnost myšlení a zdánlivá ztráta času dnes je v tomto směru velkým přínosem pro zítřek.
  • V učení matematice postupujte od konkrétního k abstraktnímu:
    • Představa o číslech se utváří prostřednictvím jejich konkrétních modelů. Číslo znázorníme libovolnými předměty nebo obrazci. Přidáme početní povídání, které doprovázíme činnostmi. Pouhé nákresy nestačí.
    • Vytváření matematického slovníku je postupné a výukou nenásilně prolíná.
    • Početní výkony - abstraktní tvar.

Je dobré, když učivo matematiky vychází ze života dětí a je mezipředmětově propojeno s učivem prvouky případně i s učivem dalších předmětů. Děti by měly v matematice od prvních dnů o všem mluvit (český jazyk), kreslit obrázky ke slovním úlohám (výtvarná výchova), zpívat písničky k obrázkům v učebnicích a pracovních sešitech (hudební výchova), vytvářet sestavy a manipulovat s jednotlivými pomůckami (pracovní činnosti), říkat říkanky a doprovázet je pohybem (tělesná výchova).

 

ČTENÁŘSKÁ PREGRAMOTNOST

Co je základem pro zdárný rozvoj čtenářské pragramotnosti v tomto období?

  1. Rozvoj zrakového vnímání
  2. Rozvoj řeči, slovní zásoby a chápání slova a jeho významu.
  3. Rozvoj orientace – vpravo, vlevo, řádek, sloupek.
  4. Rozvoj jemné motoriky.
  5. Rozvoj myšlení, myšlenkové aktivity dětí a porozumění určitým úkolům.
  6. Rozvoj pozornosti a schopnosti soustředění se.
  7. Rozvoj koncentrace určitým směrem za cílem splnit zadaný úkol.
  8. Rozvoj zrakové paměti, postřehu, schopnosti rozlišovat a třídit.

Rozvoj zrakového vnímání je možné smysluplně rozvíjet celou řadou technik a postupů. Základem je práce s obrázky. Ty nám zprostředkovávají kontakt s dětmi, umožňují nám lepší komunikaci s nimi, napomáhají rozhovoření dětí. Mají-li děti oporu v obrázku, jsou si jistější, ví, o čem hovořit.

 

Základní náměty pro práci s obrázky:

  •           rozlišování tvarů, barev
  •           procvičování orientace v prostoru, na ploše (dole, nahoře, vlevo, vpravo, pořadí, …)
  •           zjemnění zrakového vnímání (shody, rozdíly, detaily, …)
  •           uvědomování si celku a jeho částí (půlené, třetinové obrázky, skládání celku z částí, …)
  •           rozvoj slovní zásoby – pojmenovávání obrázků
  •           rozvoj sluchového vnímání – zaznamenávání první hlásky, slabiky, určování počtu slabik
  •           uvědomování si slovního významu a různých vztahů mezi předměty a jevy (vztahy funkční, časové, protikladnost, nadřazenost, …)
  •           rozvoj logického myšlení – při manipulacích, skládání, uvědomování si významových vztahů (např. následnosti), logické pokračování v řadě apod.
  •           podpora rozvoje matematických představ (počet, pořadí, následnost, …)
  •           využití k námětovému vyprávění, rozhovoru
  •           podpora rozvoje jemné motoriky (manipulace, stříhání, vybarvování, …)

 

Jednotlivé dovednosti je možné rozvíjet např. s pomůckou Karty a šablony pro činnostní učení v ČJ v 0. ročníku, které nabízejí velké množství praktických a smysluplných úkolů. Co vše učitelům nabízejí, se nejlépe dozvíte na letní tvořivé škole pro učitele MŠ. je to např.:

 
 

Příklady práce s jednotlivými pomůckami

 

1) Hledej k obrázku jeho stín - zrakové vnímání

Pojmenovávání obrázků, hledání jejich stínů. Určování, podle čeho lze poznat, který obrázek a stín patří k sobě. Všímání si shod, rozdílů, detailů. Rozvoj orientace – vpravo, vlevo, řádek, sloupek. Manipulace – stíny vystřihnout, hrát jako loto, pokládat na daný obrázek jeho stín, nebo rozstříhat vše a hrát jako pexeso, obrázky řadit, třídit apod.

 

2) Slož rozstříhané obrázky

-rozvoj zrakového vnímání, řeči, rozvoj fantazie - dělené obrázky

 pozorování obrázků, hovor o nich

• manipulace – obrázky rozstříhat a opětovně skládat, které části k sobě patří 

• rozvoj vztahu celek-části, nahoře-dole, nahoře-uprostřed, mezi-dole, …

• využití při práci ve skupině k rozdělení dětí na dvojice (trojice) – děti si vylosují kartičku s částí obrázku, pak se k sobě hledají kamarádi, kteří společně složí správný obrázek

• vytváření nesprávných obrázků – vznikají legrační obrázky, rozvoj fantazie dětí – pojmenovávání takto vzniklých obrázků, jejich popis

 

3) Roční období – rozvoj řeči, slovní zásoby, celek a jeho části

• vyprávění o určitém ročním období, co je pro ně charakteristické

• pojmenovávání různých věcí, osob, dějů na obrázků, práce se slovy (vytleskávání na slabiky, vnímání první hlásky, …)

• hádanky k obrázku, které vedou k přesnějšímu pozorování ilustrace, detailů

• práce s rozstříhaným obrázkem: nejdříve pokládat jednotlivé dílky na nerozstříhaný obrázek, poté jej sestavovat s oporou o obrázek, nakonec zkoušet složit obrázek bez opory o předlohu

• rozvoj jemné motoriky – podle potřeby (např. podle diktátu učitele) obrázek vybarvovat – procvičování znalosti barev

• pracovní listy můžeme také dobře využít k zařazení rozhovoru o přírodě, kde se děti na obrázku zrovna nacházejí, jak tomu místu říkáme (na louce, u řeky či rybníka, …). Je vhodné přiřadit také téma chování člověka v přírodě, jak správného, tak i špatného, a zásady bezpečného chování a ochrany našeho zdraví. Tímto propojením naplňujeme jedny z cílů environmentální výchovy.

 

4) Hledej stejný obrázek – rozvoj zrakového vnímání

• určování, který obrázek v řadě je stejný jako 1. obrázek (aby se PL mohl využívat opakovaně, je vhodné nejdříve označovat nalezené obrázky např. PET víčkem, hrací figurkou apod.)

• všímání si shod a rozdílů mezi jednotlivými obrázky v řadě

• zamýšlení se nad významem obrázku – k čemu slouží

• vedení žáků k uvědomění si logického spojení, které obrázky k sobě významově patří

• nacvičování vjemu první hlásky, slabiky ve slovech

• manipulace – rovnání rozstříhaných obrázků z jednotlivé řady (později i z více řad) vedle sebe podle diktátu, vzoru na tabuli apod.

• využití tabulky např.: Míč s černým a bílými pruhy dej vpravo dolů. Hrníček s černými puntíky dej doprostřed.

 

5) Hledej stejný tvar – rozvoj zrakového vnímání

• určování, který obrázek v řadě je stejný jako 1. obrázek, nalezený obrázek nejdříve označte např. PET víčkem, hrací figurkou apod., aby se cvičení mohlo využívat opakovaně

• všímání si shod a rozdílů mezi jednotlivými obrázky v řadě

• zjemňování zrakového vnímání, všímání si detailů, shod a rozdílů

 

6) Shody a rozdíly – rozvoj zrakového vnímání

• všímání si rozdílů na obrázku, vnímání detailů

• rozvoj řeči – hovor o situaci na obrázku

• náměty k dramatizacím – dramatickým etudám

 

7) Pohádka O řepě

• pohádka je vhodná k opakovanému vyprávění, dramatizaci

• procvičování orientace v řadě, pořadí, pojmy: před, za, mezi, první, poslední

• využití některých námětů ze souboru Pohádkové obrázkové osnovy

 

8) Pokračuj v řadě – rozvoj logického myšlení, zrakové vnímání

• úkolem žáků je zjistit, jak má řada dál pokračovat

• rozvíjení přesnějšího pozorování tvaru, velikosti, počtu (MPV – matematika)

• rozvoj grafomotoriky

 

9) Orientace na ploše

• rozvoj chápání vztahů – nahoře, dole, vpravo, vlevo, před, za, nad, vedle

• umisťování vhodného předmětu, např. hrací figurky, podle pokynů: Dej figurku na střechu, vedle ptáčka, vpravo od sluníčka, před dům apod.

• uvědomování si významu pojmů řádek, sloupec – umisťování figurky nebo PET víčka podle pokynů do oken domu

• později můžeme umisťovat různé obrázky: Před domem stojí kolo. Na stromě roste jablko. Můžeme zadávat i nesmyslné, legrační pokyny. Např.: Na plotě sedí paprika. Nad domem létá čepice.

• dům a jeho okolí – jaké okolí bydliště je pro člověka příznivé a proč

• jaké prostředí je pro člověka nepříznivé a proč

• řízená úvaha o tom, co mohou děti udělat pro ochranu životního prostředí v místě svého bydliště

 

10) Orientace v řadě - práce s tabulkou

• pokládání obrázků, věcí (např. fazolí, barevných víček od PET lahví, …) podle pokynů

• rozvoj orientace v řadě – pořadí, pojmy první, poslední, před, za, mezi

• podpora rozvoje paměti – na kterém místě je který obrázek (Kimovy hry)

• nácvik pohybu oka po řádku – čtení obrázků v řadě za sebou (příprava na budoucí čtení)

• rozvoj postřehu a pozornosti – řada může být připravená na tabuli, děti ji mají připravit stejně ve své tabulce na stolečku (příprava na budoucí čtení a psaní z tabule)

• pokládání věcí a obrázků podle pokynů se zaměřením na ochranu životního prostředí – ekosystémy (dvůr, les, louka, rybník/řeka, moře)

• výše uvedené hry prováděné s tematikou ochrany životního prostředí

 

Závěr

Uvedené postupy jsou stručným úvodem do činnostní výuky českého jazyka a matematiky tak, jak je předkládá Tvořivá škola. Ve školní praxi jsou doplněny o další způsoby výuky a rozpracovány do takového rozsahu, který je nutný pro správné zvládnutí učiva a plynulé utváření klíčových kompetencí každým dítětem předškolního věku.

Vše navazuje, vše má svůj hlubší význam tak, aby každé dítě mělo možnost dosahovat požadovaných výstupů. Tento styl výuky je rovněž tou nejlepší prevencí proti poruchám učení.

Kompletní soubor mnohaletou praxí prověřených postupů můžete získat na Letní tvořivé škole předčtenářské a předpočtářské gramotnosti určené pro učitele MŠ.

Developed by Via Aurea.